Moje těhotenství bylo neplánované, ale chtěné, na miminko jsme se moooc těšili. Celé těhotenství jsem prožívala bez jakýchkolilv problémů, špatně mi nebylo a až skoro do 7. měsíce jsem pracovala jako zástupkyně manažera v restauraci.

Ve 22.týdnu jsme se dozvěděli, ze to bude holčička, tak jsme začali nakupovat výbavičku a vymysleli jsme jí jméno Emily.

Vzhledem k velikosti mého břicha nikdo neočekával, ze bych mohla přenášet. Termín porodu jsem mela vypočítaný na 28.7. Kdyz tento den nastal tak jsme vsichni netrpělivě očekavali co se bude dít, a ono nic , žádné bolesti ani náznaky, že by se mělo rodit, zkoušeli jsme všechny rady okoli, od malinikového čaje, který jsem do sebe lila na litry, přes pálivá jídla, chození po schodech, dřepy, až po sex , nezabralo vubec nic.

V patek 10.8. jsem nastoupila do porodnice na vyvolani porodu. Přesně dva týdny po terminu. Pani doktoři usoudili, že zkusi propíchnout vodu a počkají co se bude dit. Nedělo se ale vubec nic ,takže me druhý den v 9 hodin rano převezli už rovnou na porodní sál, kde mě napojili na kapačky s oxytocinem (hormon, ktery vyvoláva porod). Kapačka fungovala výborně, neboť jen několik minut pozdeji přišli na řadu obávané kontrakce Nepopsatelne bolesti prichazeli asi v minutovych intervalech a v nejvetsi sile, takze jsem myslela ze exploduji. Nemohla jsem vsak dostat epidural ,nebot moje telo se rozhodlo delat problemy a zacalo s vysokym tlakem.  Doktori mi odebrali krev a cekali na vysledky z laborky, zatimco ja zoufale skakala po balonu a drtila ruce Ivana (meho manzela).

Do toho vseho se jim nelibili srdecni ozvy miminka, takze se rozhodli udelat odber krve z hlavicky. Moc prijemna zalezitost to nebyla, protoze jsem musela lezet na boku, drzet nohu ve vzduchu, se kterou mi nastesti pomahal Ivan,do toho ty kontrakce a samotne odbery take bolely. Za par vterin potom, co se jim to podarilo a ja mohla zmenit polohu, pribehla sestra, ze jim pristroj vzorek neakceptoval, a ze to museji delat znova.  

Nastesti chvilku na to prisly moje vysledky z laborky a ja konecne dostala ve 13:30  vysneny epidural. Byla to neuveritelna uleva,necitila jsem vubec nic, ackoli jsem mohla hybat nohama, coz me docela prekvapilo.

Pak prislo jen cekani s dalsimi komplikacemi. Dostala jsem horecku!!

Takze dalsi poplach, dalsi odber krve z hlavicky a snaha srazit moji vysokou teplotu. Dostala jsem nekolik davek antibiotik a spoustu dalsich leku. Nejhorsi na vsem bylo, ze jsem se ne a ne otevirat. Teprve az prisla na radu diskuze cisar a dalsi odbery krve, jsem se najednou, jako zazrakem otevrela a mohli jsme jit rodit. To uz jsem byla absolutne vycerpana a bez vsech sil ale za 45 minut tlaceni byla mala venku a teprve to zacalo.

Nadychala se plodove vody do ktere se predtim vykakala, tak na porodni sal nabehlo asi 5 doktoru a snazili se ji vycistit plice. Plakat zacala asi az za deset minut, byl to nejdelsi a nejhruzostrasnejsi zazitek meho zivota. Nicmene mi ji dali asi na 5 vterin pochovat a odvezli ji na specialni oddeleni se slovy ze potrebuje kyslik, a ze az si odpocinu tak ze za ni muzu prijit.